přeceňované průmyslové zóny

bohatí nebohatnou prodejem majetku, ale investováním. Vezmou peníze, pořídí za ně cokoli, co slouží lidem a lidé jim za službu platí. Vložené peníze se vrátí, služba jede dál, lidé platí a bohatí bohatnou.

Symbolem rozvoje Chebu se v posledních letech stalo budování průmyslových zón. Obří haly ale městu nepatří. Město jen prodá své pozemky – svůj majetek – investorům, ti na nich postaví své haly, poskytnou služby a inkasují zisk. Horko těžko se od nich podaří vyloudit nějaký ten příjem na kulturu, sport či ekologii. „Neevidujeme příjmy, které plynou městu Cheb z Průmyslového parku I., kromě daru (nejmenované) firmy ve výši 20 tisíc korun na akci Cheb, jak ho (ne)znáte,“ zhodnotila na požádání „investici“ chebská radnice.

Zastánci prodeje zemědělské půdy, kde místo pšenice rostou průmyslové haly, argumentují poklesem nezaměstnanosti a růstem mezd. Efekt je však sporný. Často je ve hře jen sektor méně kvalifikované práce. Sliby a očekávání politických vůdců zkrátka bývají zranitelné, na rozdíl od byznysu průmyslníků. Byli bychom bez obřích hal odsouzeni k bídě a úpadku nebo existuje jiná cesta?

Güssing je malé okresní město v Rakousku u maďarských hranic. Před 30 lety leželo na železné oponě v jednom z nejzaostalejších rakouských regionů. Lidé odtud houfně utíkali za prací. Uprostřed 90. let starosta Güssingu bouchnul do stolu a otevřel město čerstvým dotacím z EU. Vsadil na obnovitelné zdroje energie. Město v lesnatém regionu investovalo 20 % vlastního kapitálu, 30 % dotací a 50 % soukromého kapitálu do využití biomasy. Ve čtyřtisícovém Güssingu vzniklo 1200 pracovních míst a do města přišlo 50 nových firem. Sídlí tu výzkumné centrum, kde se zkouší novinky z oblasti zelených technologií. Z obnovitelných investic postupně vyrostlo 29 elektráren na biomasu. Městu generují roční „energetický“ obrat kolem 14 milionů eur. Každý rok do města přijede 30 tisíc návštěvníků, aby na vlastní oči viděli, jak to funguje. Jako třeba herec Arnold Schwarzenegger, bývalý guvernér Kalifornie, která je americkým lídrem obnovitelné energetiky. Městu v roce 2012 přijel osobně vyseknout poklonu.

Smažeme-li z mapy Dolních Dvorů u Chebu dalších 130 hektarů orné půdy pro plánovaný Průmyslový park II, vysněný prosperující Cheb tam nevyroste. To ukazuje sama praxe. Cesta do chebského „Silicon Valley“ vede Güssingským směrem. A nemusí být ani trnitá. V letech 2021-2030 přiteče do ČR na budování obnovitelné energetiky nejméně 150 miliard korun z Modernizačního fondu EU z výnosů emisních povolenek. Kdo opravdu miluje naše město, nedopustí, aby nám tahle příležitost utekla.

images